Pandemie koronaviru zasáhla do života každého z nás. Výrazně se dotkla i našeho pracovního života, neboť část zaměstnanců většinu roku 2020 pracovala z domova nebo do kanceláří docházela jen ve velmi omezeném režimu. Jak se po pandemii změní náš způsob práce? To se dozvíte v dnešním článku.
Co je to home office?
Pro práci na dálku nebo z domova se i v našich končinách ujal anglický pojem home office. Práci, kterou byste normálně vykonávali v kanceláři, vykonáváte doma. Zákoník práce home office upravuje velice volně, proto si většina zaměstnavatelů pro práci na dálku vytvořila vlastní směrnici. Někteří z nich se zaměstnanci uzavírají dohodu o vykonávání práce z domova, která upravuje pravidla tohoto způsobu práce.
Práce na dálku před pandemií
Home office nepřišel společně s pandemií. Většina firem nabízela několik dní práce z domova jako zaměstnanecký benefit. Jen velmi malé množství zaměstnavatelů s pokrokovou firemní kulturou však dávalo zaměstnancům možnost pracovat z domova neomezený počet dní. Až rok 2020 všechno obrátil naruby.
Obavy z práce na dálku
Počáteční strachy, že pracovníci budou na home-office méně produktivní, se ukázaly jako zbytečné. Podrobné informace o pandemické situaci mezi zaměstnanci nabízí společnost Ipsos, která provedla průzkum mezi 12 500 pracovníky v 29 zemích světa. Na počátku pandemie experti varovali, že lidé budou v domácích podmínkách méně výkonní a snadněji podlehnou vyhoření, to se však u většiny respondentů nepotvrdilo. Polovina z nich sice uvedla, že postrádá spolupracovníky, 64 % však tvrdí, že s flexibilním rozvržením práce byli výrazně produktivnější. Na pocity vyhoření si stěžovala necelá třetina, podobné množství při práci na dálku trpělo pocitem odtrženosti od své práce.
Co se změnilo ve firmách?
V těchto měsících se náš život pomalu vrací do normálu. Část zaměstnavatelů povolává své zaměstnance zpět do kanceláří. Značná část se ale zamýšlí nad tím, zda je pro ně předpandemický model práce stále efektivní. Společnosti totiž do přechodu na práci na dálku investovaly značné prostředky. Navíc jim tento model práce může z dlouhodobého hlediska přinést i úspory, zejména v nákladech na vybavení kanceláří a jejich pronájem. Proto někteří nutnost docházky do kanceláře přehodnotili a nabízejí svým zaměstnancům větší flexibilitu – například práci z domu dva až tři dny v týdnu.
Jak reagují zaměstnanci?
Na dvě skupiny se dělí i zaměstnanci. Někteří se na návrat do kanceláří těšili, zejména kvůli společenskému rozměru a kontaktu s kolegy. Jiní ale zpět za svůj pracovní stůl už nechtějí. Vyhovuje jim zejména to, že si mohou práci v průběhu dne rozložit dle vlastních preferencí, cítí se samostatnější a i produktivnější. V průzkumu 66 % lidí uvedlo, že zaměstnavatelé by měli umožnit flexibilní způsob práce i po skončení pandemie. Nejsilněji tento názor rezonoval mezi ženami, rodiči školních dětí, mladými lidmi do 35 let, lidmi s vyšším vzděláním i příjmy. Až třetina respondentů je dokonce připravena dát výpověď, pokud jim bude nařízen návrat do kanceláře na full-time.
Během výjimečných opatření se zvýšil také počet zkrácených úvazků. Někteří zaměstnanci si uvědomili, že jsou ochotni vyměnit část výdělku za více volného času.
Změny na trhu práce
Nástup nového trendu v zaměstnávání potvrzují i pracovní inzeráty, ve kterých se nabídka částečné práce z domu objevuje stále častěji a stává se tak novým standardem.
Je jasné, že svět práce po pandemii už nebude stejný, jako před ní. Negativní dopady v podobě ztrát zaměstnání a nutnosti překvalifikovat se na jiný obor však na druhé straně vyvažují pozitiva. Díky změnám v přístupu k práci na dálku si výrazně více lidí může najít způsob práce, který mu vyhovuje.
