Jistě se všichni shodneme, že odpočinek není v naší společnosti nic přehnaně uznávaného. Tedy alespoň pokud přijde na práci. Spousta lidí totiž odpočinek v pracovní dobu místo čerpání energie chápe spíš jako lenivost. Díky tomu tak vzniká fáma dokonalé produktivity – celý den pracovat, zvládnou všechny úkoly a nejlépe ještě nějaké navíc. Málokdo se ale zabývá kvalitou práce, kterou tímto stylem tvoříme. Dokáže odpočinek zázraky?
O odpočinku a jeho blahodárných účincích jsem se rozepsal již v minulosti. Teď bych ovšem chtěl zahrát na trochu jinou notu. Dnes proberu opravdový vztah produktivity a odpočinku, ne jen teoretické a výzkumem zjištěné závěry.
Abych toto téma trochu zosobnil, hned na začátek uvedu příklad, který mě k tomuto tématu dovedl. V poslední době jsem si totiž přišel nějak tak bez šťávy. Naspáno jsem měl spoustu hodin a paradoxně pořád mi tak nějak nešlo pracovat. Strávil jsem dlouhé noci trápením nad tím, že to prostě nejde a produktivita není. Pak ale přišel spásný nápad. Zkusit na chvíli vše vypnout a věnovat se zkrátka něčemu jinému. Vzal jsem do ruky knihu a celý večer si jen četl. Rozdíl? Masivní! Ráno bylo úplně o ničem jiném. Vstal jsem dřív než obvykle a to ještě motivovaný jít a něco dělat. Byl to nejproduktivnější den uplynulého měsíce. Tomu říkám změna!
Co jsem udělal tak spásného, že se mi něco takového povedlo? Upřímně toho moc ani není. Jen se mi povedlo zkombinovat několik pozitivních faktorů, které vyústily v úspěch. Které mám na mysli?
-
Umění zastavit ve správnou chvíli
Hned první věcí, která se mi reálně podařila, bylo zastavit přesně ve správnou chvíli. Kdy to je? Definovat přesně nelze, poněvadž u každého půjde o naprosto jinou dobu. Proto tedy popíšu alespoň pocity, které mě dovedly k tomu vypnout. Ve chvíli, kdy jsem toho nechal, jsem cítil hlavně jakousi tíž. Tíž, která mě rozhodně nedělala radost a na mysl mi přicházely myšlenky na to, jak jsem horší než kdysi. “S takovouhle to nepůjde. Je to špatný. Nejsem asi tak dobrý jak jsem si myslel!” – závěry, které Vás místo motivace spíše potopí. Nechal jsem toho přesně ve chvíli, kdy už místo přemýšlení nad prací, začaly převažovat myšlenky na tyto závěry. Začal jsem vymýšlet výmluvy proč to nejde a to je vždy špatné. Lepší toho nechat a zkusit něco jiného.
-
Pohodová procházka
Vyrazil jsem ven. Jen se tak projít se psem a vyhnat myšlenky na šíleně smutnou morálku z hlavy. Doporučuji to i Vám. Procházka na čerstvém vzduchu je opravdovým budičem kreativity. Mimochodem potvrdila to i studie ze Stanfordu. Účastníci výzkumu, kteří se byli projít měli výrazně lepší výsledky než účastníci, kteří jen seděli uvnitř. Vyzkoušejte to také!
-
Rychlé zdřímnutí odhání dramatické myšlení
Další věcí, která výrazně pomáhá na zvýšení produktivity a motivace do práce je i rychlé zdřímnutí. Může jít klidně o několik málo desítek minut, klidně ale také o hodinu nebo dvě. Účel je poměrně jednoduchý – odpočinout tělu a hlavně hlavě. Osobně doporučuji podobný “Power Nap” provádět hlavně v době poledne, například po obědě. Zaměřovat by se totiž měl na kritické momenty, kdy v těle nastává úpadek energie. Tyto chvíle chápeme jako momenty po velkém příjmu jídla nebo vyšší fyzické či psychické aktivitě. Lepší než do sebe nalévat další presso je krátký šlofík.
-
Spánek sám o sobě
Sice jsem v anotaci zmiňoval, že velký objem hodin ve spánku není nikterak prokazatelným budičem produktivity, občas ale spát musíme. Navíc spánek je opravdovým vrcholem odpočinku a zároveň i velice důležitým stavebním kamenem úspěšného, kreativního a produktivního života. Pokud tedy našemu tělu nebudeme dávat dostat zdravého spánku, pak se můžeme rozloučit s pozitivními účinky ostatních metod odpočinku.
-
Ranní rutina jakožto největší životabudič
A jsme u posledního bodu. Tento bod je pro mne asi největším překvapením. Vždycky jsem totiž byl jak se říká sova – dlouho do noci pracoval a ráno prakticky snídal oběd. Nikdy jsem tak nemohl objevit blahodárné účinky, které práce brzy ráno přináší. Na tomto se navíc shodují i ti nejúspěšnější umělci nebo podnikatelé. Ráno mozek byť se to nemusí na první pohled zdát, funguje dost často ještě lépe než v noci. Proto výrazně doporučuji při nedostatku motivace vyzkoušet jít spát dříve a v závislosti na tom i výrazně dříve vstát. Den se prodlouží a po výživné snídani, krátké sportovní aktivitě nebo třeba přečtení pár stran z vaší oblíbené knihy můžete vyrazit s chutí do práce. Vězte, že okolo 10 hodiny dopolední se vám dostane naprostého produktivního vrcholu. Alespoň u mě to takto fungovalo perfektně!
A jsme u konce. Tento článek byl sepsán čistě na mé osobní zkušenosti a proto neobsahuje příliš teorie. Pokud by vás zajímala teorie a prakticky i umění odpočinku více do detailů, pak opět odkáži na svůj starší článek. Zjistíte v něm mimo jiné i rozdíl mezi aktivním a pasivním odpočinkem, který jsem dnes příliš neřešil, byť je v krocích výše mírně zakomponován.
Jak zvyšujete produktivitu vy? Dáte si další kávu nebo máte osvědčený způsob odpočinku?
