Všechny překážky jsou v naší hlavě. Cože? Nejsou? Ale ano, jsou. Dneska se podíváme, jak to funguje a proč nedokážeme dosáhnout svých cílů. A hlavně se naučíme bojovat s hlavním ničitelem – naším vnitřním lenochem!
Začíná to na Sněžce
Než se pustíme do konkrétních bodů, použiju příklad, o který se během dnešního článku budu opírat. Včera jsem byla na Sněžce. Pro někoho rutina, jiný ji vybíhá s třicetikilovou krosnou na zádech, pro dalšího noční můra. Já tam šla. Bez motivace.
Motivace je základem úspěchu
A pak jsem dorazila na chatu Jelenka. Místo, kde to buď vzdáte, nebo to dojdete až do konce. Až tam jsem svou motivaci našla. Celou túru jsem si vykračovala v bosobotech. Na Jelence jsem se rozhodla. Na Sněžku dojdu úplně bos nebo v barefoot sandálech. A to byla moje motivace. Prostě tam dojdu jako jedna z mála bos. Šla jsem.
Proč bez motivace nedokončíme svou cestu a lenoch nás zastaví?
Cokoli každý den děláme, děláme z nějakého důvodu. Ať je to potřeba peněz, tělesné potřeby, zábava. U některých věcí jde bohužel o povinnost, která nám osobně vůbec nic nepřináší. Ale víme, že když to neuděláme, o něco přijdeme. I to je motivace. Když ale žádnou nemáme, při první překážce se zastavíme. Napadají nás otázky: A proč to vlastně dělám? Co z toho mám? Stojí mi to za to? A konec. Zpravidla už projekt nebo cíl nedokončíme.
Kdo je vnitřní lenoch a jak ho poznáme?
Vnitřní lenoch je škodič. O démonech a jiných škodičích už jsme se bavili. Doporučuji vám přečíst všechny tři články. Lenoch je nenápadný a méně agresivní. Pokládá rádoby moudré otázky. Opravdu je tohle nutné? A není tohle moc těžké? Neměl bys raději sedět na gauči a odpočívat? Stojí ti to za to? K čemu ti to bude, až to dokončíš? Je vtíravý, že?
Co lenoch dělá?
Lenoch se snaží rozložit naše nasazení v co nejkratším čase a zajistit, abychom nic neudělali. Patří sem sebemenší výstup z komfortní zóny. Vnitřní lenoch se snaží, abychom neudělali nic neobvyklého. Drží nás v zajetých kolejích. Takže když máme jet do cizího města a přespat u cizích lidí nebo vylézt ten příšerně prudký kopec s děsivým terénem a slunce nám praží do zad, říká nám, abychom to nedělali. Přece se nebudeme honit, že?
Co lenocha spolehlivě umlčí?
Na lenocha zaručeně platí právě naše motivace. Dokáže mu rozmluvit sebemenší poznámku. I když náš lenoch lamentuje dál, tělo i hlava pokračují dál. Už nejsou pod lenochovým vlivem. Lenoch řeční, ale my konáme, hýbeme se vpřed navzdory jeho námitkám. Kdybychom motivaci neměli, nejspíše lenocha poslechneme. Jak by to dopadlo? Včera bych nevyšla na Sněžku.
Proč lenoch lenoší?
Lidský mozek má rád své rutiny. Dělá mu dobře opakovat stále stejné věci. Nemuset se učit něco nového. Víte, jak se říká, že mozek je sval? To je pravda. Naše tělo si také rádo libuje v pohodlí a komfortu. První pokusy o fyzickou aktivitu bývají nejnáročnější. Stejně tak mozek si rád hoví. Nedovolme mu to.
Když ne motivace, tak co?
Možná, že na začátku nemáte motivaci. Jste jen zvědaví, něco vás láká, chcete si to zkusit. I to je důvod, proč něco děláme. Ale co potom? Půjdete dál nebo ne? Já se vám přiznám. Měla jsem s sebou parťačku. A víte, jak to je. Ve dvou se to lépe táhne! Je váš projekt týmový? Posouváte se společně s někým jiným? Pak to zvládnete i bez motivace. Nejste na to sami.
Cesta je cíl
Ať míříte kamkoli a vaše cíle jsou jakékoli, pamatujte na to. Cesta je cíl. Nežeňte se bezhlavě do cíle. Hrozí, že nakonec zjistíte, že jste běželi špatným směrem. Užívejte si každou chvíli a každý krok.
A co vy, pánové? Bojujete často s vnitřním lenochem nebo vás nechává v klidu?
